Deset let pálavského borytobraní

Žlutě kvetoucí brukvovitá rostlina boryt barvířský (Isatis tinctoria) je na většině území Česka zdomácnělá kulturní plodina, avšak na Pálavě v posledním desetiletí způsobovala svým invazním chováním výrazné problémy. Do roku 2014 totiž postupně, s pomocí přemnožených muflonů narušujících půdu a roznášejících její semena, zarostla jihovýchodní svahy národní přírodní rezervace Děvín do podoby 22hektarového řepkového pole. Hlavní nebezpečí spočívalo ve vytlačování původní flóry a vegetace skalních stepí, například včetně kavylů a kosatců.

Štěstím v neštěstí bylo, že neklonální boryt lze na rozdíl od jiných odolných invazních druhů rostlin poměrně snadno vytrhat. Vytrhávat je třeba jednak před odkvetením, aby se zabránilo tvorbě nových semen a jednak opakovaně několik let, aby se oslabila semenná banka v půdě. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a řadou dobrovolnických skupin z Junáka – českého skauta, různých firem a škol tudíž začala organizovat tzv. pálavské borytobraní, které v roce 2024 probíhá už podesáté.

Překvapením pro letošní dobrovolníky a zároveň dobrou zprávou pro ochranáře je, že už vlastně není takřka co trhat – systematická práce mnoha lidí přispěla ke snížení rozlohy a hustoty populací borytu na Děvíně až o 90 % ve srovnání s počátečním stavem. Pomyslné pletí borytových polí na svazích se postupně změnilo na trpělivé hledání pozapomenutých skupin rostlin v lesních lemech a pláštích. Preventivní zásahy budou nezbytné natrvalo, neboť boryt nikam neodchází, přitom však věříme, že jsme už aspoň u konce jeho masivní invaze.

Text: Daniel Kadaš. Fotografie: Daniel Kadaš, Jan Miklín, Jiří Kmet.