Vodstvo

Vodní síť v Moravském krasu je zvláštní a jiná, než bývá obvyklé – a to právě díky krasovým jevům. Vody přitékající z nekrasových částí Drahanské vrchoviny se na geologické hranici s devonskými vápenci téměř okamžitě ztrácejí do podzemí, protékají jeskyněmi a na jiných místech opět vyvěrají. Některé ponory a vývěry fungují jen za určitých vodních stavů, jiné jsou trvalé. A v podzemí se pak toky v různých úrovních kříží.

Punkva

Hlavním vodním tokem severní části Moravského krasu je řeka Punkva, jejímiž zdrojnicemi jsou Sloupský potok a Bílá voda. Plocha povodí je 170 km² s průměrným ročním průtokem 0,96 m³/s.

Sloupský potok se propadá do podzemí ve Starých skalách u Sloupsko-šošůvských jeskyní. V hloubce 70 až 100 m vytváří Sloupskou větev Amatérské jeskyně. Bílá voda se ztrácí v ponorech Nové Rasovny. Po průtoku podzemními prostorami Bělovodské větve Amatérské jeskyně vzniká soutokem Bílé vody se Sloupským potokem říčka Punkva.

Ta protéká z velké části neznámými jeskyněmi až do propasti Macocha, odkud pokračuje Punkevními jeskyněmi k vývěru. Převážná část systému Amatérské jeskyně, dlouhého cca 50 km, je tvořena chodbami, kterými podzemní vody protékají jen za povodňových situací. Na systém Amatérské jeskyně navazuje několik drobných toků, které se ztrácejí do podzemí v ponorech na Plánivách, v Jedlích, ve Vavřinci, v Suchdole apod. Průběh Amatérské jeskyně je na povrchu naznačen závrtovou řadou Cigánský závrt, Měšiny, Dolina, Městikáď, Hluboký apod. Samostaný jeskynní systém vytváří potok Lopač, tento systém je však z větší části doposud neznámý. Známe pouze krátké jeskyně na ponoru a vývěru Lopače.

Křtinský potok

Střední část Moravského krasu odvodňují Křtinský potok a jeho přítok Jedovnický potok. Povodí má plochu 70 km² a průměrný roční průtok 0,25 m³/s.

Jedovnický potok vytváří v podzemí druhý největší jeskynní systém Moravského krasu: Rudické propadání – Býčí skála. Propadá se v ponoru Rudického propadání do hloubky cca 90 m. Potok v podzemí vymodeloval asi 13 km dlouhý, aktivně protékaný jeskynní koridor. Na své podzemní cestě protéká řadou dómovitých prostor, mezi nimiž dominuje Obří dóm, největší podzemní prostora Moravského krasu. Podzemní tok Jedovnického potoka je několika sifony propojen s jeskynní soustavou Býčí skály, blízko níž také vyvěrá a záhy se vlévá do Křtinského potoka.

Samostatný jeskynní systém pak vytváří Křtinský potok a tento systém je stejně jako systém Lopače z větší části doposud neznámý. Známe pouze poměrně velké jeskyně v ponorové oblasti potoka, v oblasti vývěru nic.  Křtinský potok po výtoku z vyvěračky dále protéká Josefovským údolím a v Adamově se vlévá do Svitavy.

Vodní toky na jihu

Jižní část Moravského krasu je odvodňována Ochozským potokem, Říčkou (Hádeckým potokem) a Hostěnickým potokem. Povodí má plochu 76 km² s průměrným ročním průtokem 0,16 m³/s.

Největším jeskynním systémem je Ochozská jeskyně, jejíž známá část je tvořena povodňovým patrem Hostěnického potoka. Aktivní podzemní tok je kromě vývěrů zastižen pouze ve spodním patře jeskyně Netopýrky. Podzemní vodní trasy Říčky neznáme vůbec. Ponorné toky po průtoku velmi složitou hydrografickou sítí vyvěrají jako potok Říčka ve dvou vývěrech.